Amazonské pralesy

14. listopadu 2009 v 13:30 | MaRÍseQ |  Plíce naší planety

Amazonský deštný les

Amazonský prales (5 500 000 km2 velký) tropický deštný les v Jižní Americe. Leží ve státech Brazílie (více než 60%), rozkládá se ve státech Jižní Ameriky:Kolumbie, Brazílie, Peru, Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guyana, Surinam, a Francouzská Guyana.Celý Amazonský prales představuje více než polovinu zbývajících tropických deštných lesů na světě. Velmi často se o nich mluví v souvislosti s ubýváním zalesněného území v této oblasti.

Zde jsou žlutou barvou ohraničeny lesy Amazonské džungle

Vegetace
Amazon palmskirt Amazonský prales není neproniknutelná džungle, jak by si mnozí představovali. Většina povrchu pod klenbou stromu je celkem průchodná. Stromy zde bojují o světlo, a tak se většina z nich snaží růst co nejrychleji vzhůru do výše 25m až 30m, někdy i nad 40 metrů nad povrch. V literatuře se objevují i čísla i jako 60m či dokonce 90m, ale pokud jsou tyto údaje založeny na pravdě, pak se jedná pouze o mimořádné výjimky (nejvyšší strom je známý ze Severní Ameriky a to v národním parku Redwood N.P. v severní Kalifornii, kde naměřily výšku 112m). Na rozdíl od mnoha evropských stromů však jejich kořeny zůstávají blízko povrchu. Půda je totiž jílovitá a špatně propouští vlahu do hloubky. Stromy spolu soutěží o světlo a většina (80%) zelené produkce se odehrává v horních patrech lesa, kde naleznete 2/3 živočišných a rostlinných druhů. Těžké koruny stromu vyžadují dobrou podporu a kořenový systém se proto rozprostírá mnoho metru od samotného kmene. Některé kmeny zvláště mohutných stromu (typické u fíkovníku) vytvařejí ještě boční žebra, která mají za úkol podpořit kořenový systém. A u zase jiných druhů (typické u některých druhů palem) podpůrné kořeny vyrůstají již nad zemí a tvoří podpůrnou "sukni", která rozšiřuje opornou základnu stromu.

AmazonkaHorní patro lesa (nad 20m od povrchu) absorbuje 90% slunečního záření. Teplota se zde pohybuje okolo 32 °C s nižší vlhkostí vzduchu (60% ve srovnání s 90% u povrchu). Tropicky les vyprodukuje i 50 tun zelené hmoty na hektar. Ty nejvyšší stromy mohou přesahovat i 1 000 let veku. Na hektaru amazonského lesa vědci napočítali až 500 stromových druhů. Typicky je toto číslo mezi 50 a 100 druhy. Pro srovnání lze uvést, že v např. v národním parku Smoky Mountains v Appalačských horách v USA (mírné pásmo) byste napočítali nanejvýš 30 druhů stromů.



Klima
Ročně v teto oblasti prší 130 až 250 dní a spadne 1,5 až 3 metry srážek. Teplota kolísá jen v rozsahu 5°C a udržuje se v průměru mezi 26-28°C. Nejnižší teploty se vyskytují v lednu, zatímco nejvyšší v srpnu. Relativní vlhkost vzduchu je běžně na hranici 90% a ubývá s výškou nad povrchem terénu. Můžeme zaznamenat dvě roční období, mokra (leden-duben) a sucha (srpen-listopad). Velký vliv na variace tropického klima má tzv. El Nino. Je to globální atmosférický výkyv, který naruší ustálenou povětrnostní situaci ve východní části Tichého oceánu. Je pravděpodobně způsoben teplým mořským proudem oceánských vod směrem na východ od Mikronesie. Tato teplá masa obrátí jinak převládající západní větry Palmysměrem k východu. Teplý vzduch je nasycen vláhou, která se srazí nad Andami a způsobí často katastrofické záplavy a sesuvy půdy.

Kácení tropického deštného lesa

V současné době tropické deštné lesy ubývají. O tempu ubývání však neexistuje mezi vědci shoda. Například Bjorn Lomborg a Alan Grainger mýty o rychlém ubývání pralesa vyvrací.
Dnes se většinou soudí, že dochází jednak k jeho kácení (kvůli spotřebě dřeva jako paliva i výrobní suroviny) či vypalování (pro zisk nové zemědělské půdy. Ta ale vydrží průměrně 2-4 roky. Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů (na poč. století byla rozloha tropických deštných pralesů asi 16 mil. km², dnes je to cca 7 mil. km² ) a navzdory různým aktivitám ochránců přírody a vyhlašování nových obrovských rezervací a národních parků se tempo příliš nezpomalilo . Odhaduje se, že pokud nedojde k radikální změně, do poloviny 21. století tropické deštné lesy zcela zmizí .

Možná řešení

    • Zavedení majetkových práv - právo využívat les by měli mít lidé, kteří jsou na něm existenčně závislí. (V třetím světě přešlo během 150 let 80% tropických lesů do rukou vládnoucích úředníků)
    • Cena dřeva - dřevěné výrobky jsou příliš levné.
    • Je třeba přestat dotovat těžbu dřeva, nasadit daně na pralesní dřevo.
    • Zamezení srůstu těžařských firem a vládních struktur (Borneo)
    • Pozemková reforma (Brazílie) - mapování, demarkace domorodého území.
    • Bojkot výrobků z tropického dřeva na Západě.
    • Odpuštění dluhů zemím třetího světa.
  • Producent kyslíku

    Existující tropický deštný les má nulovou až jen velmi mírně kladnou bilanci pokud jde o produkci kyslíku. Je v něm ale vázáno obrovské množství oxidu uhličitého a pralesy mají obrovský podíl na kyslíku už vytvořeném - vyprodukovaly ho v době, když rostly. Jejich likvidace, zejména vypalování, spotřebovává jimi kdysi vyrobený kyslík a vrací v jejich biomase vázaný oxid uhličitý zpět do atmosféry.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hfghejhgrrasjir hfghejhgrrasjir | 5. dubna 2013 v 16:56 | Reagovat

moc hezké chci tam :-D  :-)  :-D  :-)  O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama